Ponorky od A do Z

TORPÉDA

Torpéda patří k základní výbavě každé ponorky již od první světové války. Na rozdíl od tehdejších torpéd jsou však ta dnešní mnohem sofistikovanější a spolehlivější. Téměř všechna torpéda jsou naváděna pomocí kabelu, kterým jsou zpravidla po většinu cesty k cíly spojena s ponorkou, takže můžou příjmat potřebné údaje, a až v poslední fázi plavby se odpojí a navádí se pomocí vestavěných sonarů.

Torpéda jsou poháněna buď elektromotorem napájeným z baterií, nebo modernějším proudovým pohonem na peroxid vodíku. Maximální rychlost se pohybuje okolo 50 - 65 uzlů (92 - 120 km/h) s dosahem 18 - 27 km, při nižší rychlosti s dosahem 36 - 55 km. Torpéda jsou 6 - 7 m dlouhá a obyčejně mají 250 - 350 kg těžkou bojovou hlavici nastavenou pro explozi po nárazu (vhodné při útoku na nepřátelskou ponorku) nebo pod kýlem cíle (používá se proti hladinovým plavidlům)

PROTILODNÍ STŘELY

Protilodní střely, označované také jako ASMs (Anti Ship Missiles) jsou normální střely, jako například americké Harpoon, které jsou podobně jako řízené střely uloženy ve zvláštním obalu, umožňujícím odpálení z torpédometu. Nad hladinou pak střela pokračuje v letu jen pár metrů nad hladinou, aby se vyhnula radarům, v naprogramovaném kurzu, dokud se nedostane do dosahu svého radarového vyhledávače. Střela se poté sama navádí na cíl, kde exploduje buď po prolétnutí palubou nebo jednoduše po nárazu na plavidlo. Kromě klasické bojové hlavice mohou protilodní střely v různých modifikacích být nosičem lehkých torpéd, které se aktivují v poslední fázi útoku, nebo nosičem jaderných hlubinných bomb. Střely mají obvykle dolet 110 - 184 km při nadzvukové rychlosti 0,7 - 0,8 Machů.

ŘÍZENÉ STŘELY

Řízené střely jsou určeny pro ničení pozemních cílů do vzdálenosti 900 - 1100 km. Střely jsou obvykle vybaveny konvenční bojovou hlavicí, ačkoliv v případě potřeby je možné použít i jadernou hlavici. Jedinou úpravou řízených střel určených pro odpalování z ponorky je kromě mírně upraveného tvaru, uložení do speciálního pouzdra, díky němuž může být střela odpálena z torpédometu. Po odpálení vypluje pouzdro se střelou na hladinu, kde se aktivují její motory a střela pokračuje ve své dráze k určenému cíly.

MINY

Minami jsou vyzbrojeny v případě potřeby převážně konvenční ponorky, ale i atomé ponorky jsou schopné klást miny přes torpédomety. Miny jsou pokládány buď přímo na dno nebo jsou připoutány řetězem na určitou hloubku. Aktivovány jsou magnetickými senzory nebo hlukem lodních šroubů. Obvykle miny obsahují výbušnou nálož, která způsobuje poškození plavidla, ale existují i typy, které po aktivaci vystřelují torpédo.

ŠKVAL

Torpédo Škval po odpálení z ponorky třídy Oscar II

Škval je vlastně zcela unikátní zbraní, protože dosahuje rychlosti více než 100 m/s (první zprávy hovořily dokonce o rychlosti zvuku!). Je toho docíleno kombinací raketového motoru a efektu tzv. superkavitace, kdy je povrch ponořeného tělesa ofukován plynem, který vytváří kolem tělesa jakousi "bublinu" s minimálním odporem.

Torpédo Škval má (jak je vidět na ilustracích) tvar kužele se zúženou špicí. V zadní části se nacházejí čtyři výklopná kormidla, které plní dvojí funkci. Jednak podle povelů z gyroskopu torpédo řídí, jednak usměrňují obtékání torpéda plynem.

Škval je nyní součástí výzbroje ruských ponorek, např. třídy Oscar II . Vystřeluje se z běžných torpédometů ráže 533,4 mm. Protože efekt superkavitace funguje jen při větších rychlostech, má torpédo osm malých startovacích raketových motorů; po dosažení určité rychlosti je spuštěn hlavní motor. Pravděpodobně se jedná o tzv. studený raketový motor, hojně používaný např. Němci za druhé světové války. Funguje na principu exotermické reakce peroxidu vodíku a manganistanu vápenatého.

Co se týče naváděcího systému torpéda, odborníci nejsou jednotní. Téměř jistě nemá akustické (sonarové) navedení, příliš pravděpodobné nezní ani řízení po kabelu. Je dost možné, že Škval žádné navádění prostě nemá - při jeho rychlosti totiž asi není nutné. Podle některých pramenů je v kocové fázi (cca 200 m od cíle) naváděno tzv. modrozeleným laserem, což je laser na jisté zvláštní frekvenci, která se velice dobře šíří vodou. Ruské zdroje uvádějí pravděpodobnost zásahu cíle až 80 %.

Nyní je často zmiňo

vána nejnovější exportní verze Škval E, která má dostřel údajně 9 144 m a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kilogranů.

V souvislosti s torpédem Škval je nutné uvést jednu zajímavou teorii o havárii ponorky Kursk , která se objevila v televizním seriálu JAG (kde šlo o ponorku Vladivostok, ale všem bylo doufám jasné, co se tím míní). Podle této teorie Kursk potopil sám sebe, a to právě torpédem Škval.
Skutečným cílem mise Kursku (a tohle je fakt) byla prezentace nové verze Škvalu pro čínské námořnictvo, které již v roce 1998 zakoupilo asi 40 kusů (údaj o koupi ale zatím nebyl potvrzen z nezávislých zdrojů). Na palubě Kursku se mj. nacházel čínský důstojník.

---